Ptej se MNĚ :) xxxxxxxxxxxx Reklamy SEM!

Byl malý.. a sbohem :(

2. prosince 2012 v 16:47 | mno já? |  pokus o vážné myšlenky :D
Ach Jerry... jak moc se mi po Tobě stýská.. :"( Nedožil jsi se ani půl roku, a co je zvláštní, přesně pěti měsíců.. Na den, možná i na hodinu.. To se nikdy nedozvím. Babička povídala, že jsi zlobil, hned jak jsi se narodil. Vypadl jsi z pelíšku- no jo, to je Ti podobné... :) Usilovně jsi mňoukal, aby si Tě někdo všiml.. půl hodiny, hodinu? Měl jsi štěstí, bábinčino dobré srdce zvítězilo a už, už jsi se zase hřál v pelíšku u maminky se svými dalšími třemi sourozenci. Možná to bylo tím, ale hned jak jsem Tě poprvé uviděla, ucítila jsem k Tobě něco víc než k jiným. Ostatní mě přesvědčovali, že ten mouratý je hezčí, ale já nedala na Tvé flíčky dopustit..už jako slepé kotě jsi byl krásný! Jen jsi u nás byl chvilku, už jsme s tebou místo zvykání na domov, jeli na chatu..Byli Ti dva měsíce a Ty jsi za námi ťapkal jako o život. Chodili jsme s Tebou na houby, do lesa, na procházky, koupali se a Ty jsi běhal kolem bazénu, jedli a Ty jsi musel být u toho!.. prostě jsme si na Tebe zvykli...

Měl jsi všechno, co jsi potřeboval. Velkou zahradu, pelíšek, lásku a milující "páníčky". A Ty.. , Ty jsi nám tohle udělal..! Zrovna ten den jsem o Tobě odevzdávala slohovku! Byla jsem na Tebe pyšná, děkovala Ti.. Můj pokojík se pomalu plnil věcmi o Tobě a Ty nic..Někdy z toho viním Tvého "ANDĚLA STRÁŽNÉHO", jindy sebe, ,,Kdybych přijela domů dřív, kdyby nám odpadla hodina, kdyby.., kdyby! :( Ne... Nemohla jsem tomu uvěřit, křičela ne, ne! Mně se to přeci nemůže stát, to není možný! Až pohled na Tvoje vychladlé tělíčko mě vrátil zpátky do reality.. Nedokázala jsem se na nic soustředit.. Matika za 4, místo učení myslím na Tebe. Ztratil jsi se tak rychle, jako jsi přišel.. Asi to tak mělo být. Rána už se zahojila, ale cítím že mi něco chybí.. to co mě při vzpomínce na Tebe hřálo, už tam není, pouze tupá bolest a slzy v očích.. Kdykoliv jdu po zahradě a vidím nějaké místo, kde jsi seděl, ležel nebo si hrál.. je mi těžko, kdykoliv spatřím Tvou hračku, vzpomenu si.. Kdykoliv přivoním k Tvému červenému obojku a ucítím Tvoji jemnou vůni.. prázdnota.. Jsou to necelé tři týdny... Mamka i kamarádky se mě snažily utěšit, ale na tohle, na tohle si musím přijít sama.. _




další fotografie a ostatní o Jerríkovi je ZDE ;)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leila Leila | Web | 16. prosince 2012 v 16:34 | Reagovat

Vehnalo mi to slzy do očí, krásně napsané, co se mu stalo? :((

2 peta88→Šediknír peta88→Šediknír | E-mail | Web | 16. prosince 2012 v 17:07 | Reagovat

Děkuju moc.. nejdřív jsem váhala jestli to sem mám dát, ale tvůj komentář mně moc potěšil.. :) .. jinak co se mu stalo nevíme, bratr ho našel ležet na zahradě se zlomenou tlapkou.. :( [1]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama